„Na střeše se chyby neodpouštějí.“ Rozhovor s Petrem Záchou, vedoucím montáže BONAFA

Instalace zastínění střešních světlíků na průmyslových halách vyžaduje zkušenosti, přesnost i respekt k práci ve výškách. Jak taková realizace probíhá v praxi, s jakými situacemi se montážní tým setkává a co by měli zákazníci vědět před zastíněním světlíků? O své zkušenosti se dělí Petr Zácha, vedoucí montáže ve firmě BONAFA.

„Důležité je udržet si respekt k lidem i všemu, co dělám.“

Práce ve výškách není jen o technice. Je o zkušenostech, respektu a schopnosti řešit nečekané situace.
S Petrem Záchou, vedoucím montáže stínění světlíků ve firmě BONAFA, jsme si povídali o začátcích na střechách, náročných zakázkách i o tom, co rozhoduje o dobře odvedené práci.

Pamatujete si, když jste se poprvé rozhlédl z vaší první střechy?

Ze začátku jsem nastoupil do rodinné firmy k bráchovi jen na výpomoc. No a když jsem poprvé vylezl na střechu, tak jsem na 15 minut ztuhl a nemohl se pohnout. Takže v tu chvíli jsem si to fakt nedokázal představit. Pak jsem se trochu osmělil, proškolil a dneska už si ty výšky i výhledy užívám.

Vedle té samotné práce mě baví, že člověk při tom pozná krásná místa v republice.  A to ještě z ptačí perspektivy.

Pamatujete si svoji nejnáročnější zakázku?

Čistě prakticky je nejtěžší vynosit materiál nahoru na střechu. To dá někdy zvlášť s komplikovaným přístupem fakt zabrat. A nepodcenit přípravu, nebo se z toho stane peklo pro nás i pro zákazníka. Důležité je skvělé zaměření a narýsování, když pak výroba vše vyrobí, jak potřebuju, a když mám materiál na střeše, tak už si oddechnu. Pak začíná ta hezká část. Takže konkrétní zakázku nemám, ale už vím, jak si ji nevytvořit.  

Ale kdy to bylo fakt na dřeň, tak to byly moje začátky. To ještě jezdil na montáže i brácha, který teď firmu řídí. Byla to firma u Adršpachu, obří světlík, kdy jsme si nechali obří plachtu vyrobit v kuse. No začátečnická chyba. Ta plachta byla strašně těžká, tak jsme se s ani nemohli dostat na tu střechu, kde ten světlík byl. A když už jsme se tam vyškrábali, tak na jedné straně byl sníh a na druhé kaluž, no prostě podmínky na…nic. Ale zase to jsou zakázky, kde se člověk nejvíc naučil a dnes z toho můžeme čerpat. Už jsme si vychytali, co je pro jednotlivé typy zakázek nejlepší a podle toho se řídíme. 

A ta dobrá zakázka?

Já mám celkově rád velké výzvy a složité zakázky, kde musím vymyslet, jak to udělat. Z tohohle úhlu pohledu mi utkvěl hotel v Liberci, kde byl velký světlík ve tvaru H, to mě moc bavilo. Musel jsem vymýšlet řešení tak, abychom splnili zadání a zároveň odevzdali kvalitu, na kterou jsme zvyklí.

Nad takovými zakázkami se potkáme s bráchou a bavíme se o tom. A když to nakonec uděláme dobře, je to nádherný a máme z toho fakt radost.

Jak vycházíte se svými zákazníky?

Já přistupuju k lidem tak, jak chci, aby oni přistupovali ke mně. Takže komunikace se zákazníkem je většinou v pohodě. Člověk jen musí být naladěný vstřícně a připraven na všechno, ale v tomhle mám asi štěstí.

My ale vždycky dodržujeme, co slíbíme, a kromě prvního zadání o nás klient vlastně moc neví. Děláme svoji práci a nezatěžujeme je. Stačí, když mi ukážou vstup na střechu, pak vše předáme perfektně dotažené, a to jsou úplně nejradši.

Taky razím pravidlo, že každý ve firmě je stejně důležitý. A někdy je vlastně pro nás nejdůležitější vrátný, takže se chovám ke všem stejně. To dost věcí usnadní.

Samozřejmě statisticky za to, člověk občas narazí na komplikovanou osobnost, ale nebyl nikdo, kdo by mi až tak negativně uvízl v hlavě. Nejsem na to povaha. 

Takže ideální zákazník pro šéfa montáže v Bonafě je…?

Ví, co chce a proč, ale i tak si dá říci, pokud je to potřeba.  Pro mě je nejlepší, když si zjistí informace dopředu, je technického typu, rád se ptá a nebojí se nakonec vylézt na střechu😊.

A v čem zákazníci nejvíce chybují?

Asi to nejsou ani chyby, ale spíš neznají realitu to, co zastínění světlíků obnáší a jaké jsou skutečné možnosti i dopady. Jsou zbytečně skeptičtí, neumí si to představit.

Obávají se věcí, které se nepotkávají s realitou, mají strach z propustnosti světla atd. Takže celkově je to spíš nedostatek informací.

Ale na druhou stranu mám zkušenost, že když se potkáme osobně, tak jim na vše odpovíme a vysvětlíme tak, aby přesně věděli, co je čeká a tam ty obavy rychle odpadnou

Jak volíte postup na zakázce?

Dokážeme nasadit cokoliv, ale chceme se domluvit se zákazníkem, co fakt potřebuje. My pak navrhujeme varianty a bavíme se o tom, jaká to má řešení. Musíme brát v potaz třeba i to, na kterou světovou stranu je střecha natočená a jaké v jeho regionu vládne počasí.

Na schůzku, kde už dáváme do kupy řešení zakázky, často vozíme i vzorky, aby zadavatel viděl, jak jednotlivé materiály fungují. Zákazníci se třeba bojí, že klasická plachta to zastíní úplně, ale my jim rovnou ukážeme, jak to na tom světlíku vypadá. Jde o to, zda řešíme jen teplotu, nebo i odlesky a třeba i zda jsou pod daným světlíkem lidé, nebo jen stroje atd.

A co nakonec rozhodne, jak zakázku vyřešíte?  

Zákazník má někdy představu, toho, co chce a na to navazujeme, pokud to jde. Celkově je výhoda, pokud je zákazník techničtějšího typu a něco o tom ví. Pokud je jeho představa špatná, tak mu ji rozmlouváme.

Někdy si nás zkouší a chtějí třeba zastínit jen 1 nebo 2 světlíky z celé haly, aby ušetřil, což mu ale někdy rozmlouváme, protože víme, jak to funguje a je zbytečné dělat střechu na víckrát. Nicméně někdy to neklapne, různými čidly si zákazník ověří, že co jsme slíbili, platí, a pak stejně halu doděláváme.

Takže rozhoduje nejen materiál a provedení, ale i hlava zákazníka. S tou se dá ale v ideálním případě pracovat.   

Jak se vůbec k zakázkám, kromě poptávek z venku, dostáváte?

Mám radost, že nejčastěji je to fakt na doporučení, protože tam práce mluví za nás. Nemusíme drtit marketing planými sliby.

Někdy jsou i z malého rodinného domku velká doporučení. Proto opravdu přistupujeme ke každému zákazníkovi stejně a hlídáme si, ať za námi zůstává práce, pod kterou se můžeme jako rodinná firma podepsat.  

A stejně mě těší, že se k nám zákazníci vracejí. Mají další firmy, rozšiřují provozy, anebo se stěhují. Tam všude nás už pak berou skoro automaticky.

Hodně také funguje, že si jde naši práci okouknout, někde v jeho okolí, kde už jsme dělali. Taková místa máme skoro všude.  

Co je při vaší práci nezbytnost?

Pracujeme ve výškách, takže nepozornost není na místě, a to ani po letech zkušeností a odžitých hodin na střechách. Takže za mě je to udržet si respekt, a to jak k výšce a bezpečnosti, tak k lidem. Bez toho by to nešlo.

No a znalost externích vlivů, jako počasí. Před každou zakázkou sleduju počasí, ideální je pro nás tak 10 stupňů. Nejhorší jsou rychlé bouřky.

Co by měl všeobecně zákazník před zakrýváním svých světlíků vědět?

V Bonafě je to tak, že se především dohodneme na tom, co potřebuje a termín, kdy to potřebuje. Sezónnost je u nás výrazným prvkem, jakmile se udělá teplo, zákazníci se ozývají. Takže ideálně i to, aby se ozval s předstihem.

Můžu opět mluvit jen z naší zkušenosti, ale také je důležité to, že od zaměření zakázky se realizace pohybuje v rozsahu 2-4 týdnů, že to není o tom, že přijedu, nahodím plachtu a je hotovo.

Je dobré si ujasnit, zda potřebuje, aby šla plachta sundat. Stává se mi, že se mě na to zákazníci často ptají, ale ve finále to ani nevyužijí. Bojí se například, že na plachtu sedne sníh, ale on po ní třeba klouže lépe, než kdyby tam nebyla. Ale i tak informace, jak plachty sundat, taky nemusí být na škodu.

Dobré je také na konci zjistit, jak se o plachty dobře starat, aby vydržely co nejdéle. Naše materiály jsou naštěstí velmi bezúdržbové, ale dá se tomu trochu pomoci a když si nás zákazník zavolá, tak přijedeme na revizi, že je vše v pořádku.

Někdy také ukážeme, jak na světlíku poznají zespodu, že je s plachtou nějaký problém, v tu chvíli nám mohou rovnou zavolat. S koncem zakázky pro nás péče nekončí, ale staráme se o ně kdykoliv.

Co je hlavní role vedoucího montáže v Bonafě?

Při realizaci dohlížím na umístění a ukotvení plachty i celkový výsledek, ale hlavně jsem ten, kdo musí všechno vědět dopředu. Potřebuju znát plány a rozměry. Ono, když řešíte 3000 metrů čtverečných plachty, tak je dobré to promyslet. Mám na starosti rozdělení a označení plachet, vím, kde je jaký světlík a jaká plachta, vrstvy i ukotvení na ně přijde.

Zakázku musím mít taky dopředu propočítanou a vše do vítězného konce dokomunikovat se zákazníkem. Zároveň komunikuju i s výrobou, tam ale díky tomu, že je naší součástí, fungujeme rychle a operativně, což je boží.

Na zakázce nesmí nic chybět a taky po nás musí zůstat plachta krásná a uklizeno. Celá banda musí fungovat jako dobře namazaný stroj a pak jsem maximálně spokojený.

Co vás na vaší práci baví nejvíc

Poznáváme krásná místa v Česku. Pokud to jde, klidně si to spojíme i s výletem, navštívíme zajímavá místa v regionu, kde se ocitneme. Samozřejmě až po práci😊 

A i když postupy i materiály máme vychytané, vždycky mě baví, když někdo z týmu nebo i z výroby přijde s nápadem, který se osvědčí. A taky mě neskonale baví ty zakázky, které jsou výzva, kde si i já ten mozek musím trochu namáhat. To pak člověk ví, že neustrne. 

A ta opravdová výzva, kde musíte občas zatnout zuby?

Já nejsem žádný direktivní typ, raději se s lidmi domluvím, než rozkazuju. Ale občas to jsou právě lidé. Máme sehraný tým, když se ale někdo vymění a já rok vysvětluju to samé do kola, tak to pro mě není cesta.

A holt někdy i zákazník není podle mého gusta, ale i tam musím fungovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Základ všeho je, udržet se v klidu. To řeší spoustu věcí.

Co Vás práce ve výškách naučila?

Odvahu, kterou jsem potřeboval, když jsem poprvé na střeše ztuhnul, musel jsem tomu čelit.

A taky respekt, člověk se nesmí přestat bát, tam se chyby neodpouští.

Denně jsem na žebříku nad světlíkem. Musím se pořád hlídat, nezapomenout na bezpečí a jištění. Taky se nám často střídá počasí, zamotá se hlava a je to. Já se mám rád, a tak chyby dělat nechci.

tě před pár lety neuměli představit.

Kam se za Vás může oblast zakrývání světlíků posunout?

Jako v každém odvětví, se budou posouvat materiály.

Posouvají se také nároky a požadavky zákazníků a my s nimi musíme držet krok.

A my osobně jako firma vnímáme teď například růst zakázek na Slovensku, kam se přirozeně rozšiřujeme.

Dalším tématem je přizpůsobení se klimatickým změnám, například téma oteplení v našem segmentu opravdu vnímáme a musíme na něj reagovat

A pořád se zdokonalujeme, v montáži, ulehčení si práce, v instalaci i v v péči po zakázce. Nově třeba řešíme i solární panely, to je celý nový segment. Záchranné sítě proti propadu a celkově bezpečnost lidí – to je taky velké téma.

Takže i u nás se objevují nová řešení a témata, která jsme si před x lety neuměli představit.