Jak efektivně regulovat světlo a teplo u světlíků? Správná kombinace prostupu, odrazu a absorpce slunečního záření pomáhá snížit přehřívání interiéru a zlepšit komfort. Zjistěte, jak vybrat ideální stínící materiál!
Tento článek je již šestým dílem naší minisérie o světlících a stavební optice. V minulých dílech jsme se zabývali shedovými světlíky a vlivem úhlu dopadu na prostup světla. Dnes se podíváme na zásadní rozdíl mezi propustností světla a propustností sluneční energie, což jsou dva parametry, které bývají často zaměňovány.
1️⃣ Co je propustnost světla?
Propustnost světla, často označovaná jako světelná transmise (Tvis), udává podíl světla ve viditelném spektru (380–780 nm), které materiál propustí.
- Vyjadřuje se v procentech – například čiré sklo může mít propustnost světla až 90 %.
- Čím vyšší hodnota, tím více světla prochází skrz materiál, což zvyšuje osvětlovací účinnost.
- Tento parametr je klíčový pro zajištění dostatečného přirozeného osvětlení v interiéru.
Příklad hodnot Tvis pro různé materiály:
- Čiré sklo (4 mm) – Tvis ≈ 89–91 %
- Mléčné sklo – Tvis ≈ 50–70 %
- Polykarbonát se strukturou – Tvis ≈ 40–60 %
2️⃣ Co je propustnost sluneční energie?
Propustnost sluneční energie (g-faktor, celkový solární faktor, propustnost solární radiace, g-value) vyjadřuje podíl celkového slunečního záření (280–2500 nm), které materiál propustí.
Tento parametr zahrnuje:
- Viditelné světlo (380–780 nm)
- Infračervené záření (780–2500 nm) – ovlivňuje tepelné zisky
- Ultrafialové záření (280–380 nm) – přispívá k degradaci materiálů a blednutí interiérů
Vyšší propustnost sluneční energie znamená větší tepelné zisky v interiéru. Tento parametr je klíčový pro energetickou efektivitu budov, zejména z hlediska chlazení a vytápění.
Příklad hodnot g-faktoru pro různé materiály:
- Čiré sklo (4 mm) – g ≈ 0,85–0,87 (propustí až 85 % celkové sluneční energie)
- Nízkoselektivní sklo – g ≈ 0,65
- Vysoce selektivní sklo – g ≈ 0,35–0,40 (propustí méně než 40 % sluneční energie)
Pro porovnání uvádíme příklady propustnosti světla a sluneční energie (radiace) u různých materiálů, aby bylo jasně vidět jejich vzájemnou provázanost a fyzikální limity.
3️⃣ Jaký je hlavní rozdíl mezi těmito parametry?
| Parametr | Propustnost světla (Tvis) | Propustnost sluneční energie (g-faktor) |
|---|---|---|
| Co měří? | Kolik viditelného světla projde materiálem | Kolik celkové sluneční energie projde materiálem |
| Spektrum | Pouze viditelné spektrum (380–780 nm) | Viditelné světlo + IR (780–2500 nm) + UV (280–380 nm) |
| Ovlivňuje | Osvětlení interiéru, vizuální komfort | Tepelné zisky, energetickou bilanci budovy |
| Příklad hodnoty pro čiré sklo (4 mm) | ≈ 90 % | ≈ 85 % |
Propustnost světla se týká pouze viditelného spektra, zatímco propustnost sluneční energie zahrnuje širší spektrum včetně tepelného IR a UV záření.
Materiál může mít vysokou propustnost světla, ale nízkou propustnost sluneční energie – pokud selektivně blokuje IR a UV záření (např. pokovená skla).
4️⃣ Může mít materiál 80% propustnost světla a 45% propustnost sluneční energie?
Pokud materiál propustí 80 % viditelného světla (Tvis = 0,80), ale jen 45 % sluneční energie (g = 0,45), musí selektivně blokovat infračervené (IR) a ultrafialové (UV) záření.
- To je možné pouze u materiálů se speciální selektivní vrstvou, například u pokovených nízkoemisních skel nebo vysoce sofistikovaných filtrů používaných ve speciálních optických aplikacích.
- U běžných průmyslových plachet, polykarbonátů nebo jiných plastových materiálů toto fyzikálně možné není. Pokud materiál propouští 80–90 % světla, bude jeho propustnost sluneční energie téměř stejná nebo jen nepatrně nižší.
Jak poznat zavádějící tvrzení?
Pokud někdo tvrdí, že materiál propouští 90 % viditelného světla, ale blokuje velkou část slunečního tepla, je dobré si položit několik otázek:
- Existuje k tomu laboratorní měření?
- Byly testovány spektrální křivky propustnosti?
- O jaký typ selektivního filtru se jedná?
Pokud nejsou k dispozici technické specifikace nebo certifikovaná měření, je pravděpodobné, že jde pouze o marketingové tvrzení bez reálného fyzikálního základu.
-
Zastínění světlíků na Zemědělské univerzitě v Praze -
Zastínění světlíků pro Honeywell, druhá realizace
-
Zastínněí tří celých hal v jedné prumyslové zoně
5️⃣ Praktické srovnání materiálů
| Materiál | Propustnost světla (%) | Propustnost sluneční energie (%) |
|---|---|---|
| Čiré sklo (4 mm) | 90 % | 85 % |
| Nízkoselektivní sklo | 75 % | 65 % |
| Reflexní sklo s pokovením | 55 % | 35 % |
| Polykarbonát se strukturou | 50–60 % | 45–55 % |
| Průmyslové plachty | 40 % | 45 % |
Z této tabulky jasně vyplývá, že pokud materiál propouští 80–90 % světla, bude zároveň propouštět velmi vysoké procento celkové sluneční energie.
Pokud vám někdo tvrdí, že materiál propouští 90 % světla, ale zároveň blokuje většinu sluneční energie, zeptejte se na reálná laboratorní měření.
Bez technické specifikace a spektrálního měření jde často jen o marketingovou iluzi.
6️⃣Chcete jít víc do hloubky?
Naše stínicí technologie nejsou jen o číslech, ale hlavně o reálných výsledcích ve vašem provozu. Mrkněte i na další články z našich specializovaných kategorií:
-
Stínění světlíků – srovnání řešení, doporučení podle typu provozu a sezonních potřeb.
-
Servis světlíků – údržba, kontroly a dlouhodobá funkčnost bez starostí.
-
Materiály a fyzika – pro ty, kdo chtějí vědět proč to funguje.
Závěr
Pochopení rozdílů mezi propustností světla a sluneční energie je klíčové pro správný výběr materiálů. Propustnost světla (Tvis) ovlivňuje osvětlovací účinnost, zatímco propustnost sluneční energie (g-faktor) určuje tepelné zisky. Nelze mít materiál s extrémně vysokou propustností světla a současně nízkým g-faktorem, pokud nemá speciální selektivní vrstvy. Proto je důležité porovnávat nejen množství světla, ale i celkovou energetickou bilanci materiálu. Pokud někdo tvrdí, že jeho produkt propouští 90 % světla a zároveň blokuje většinu sluneční energie, je vhodné si vyžádat laboratorní měření, která toto tvrzení skutečně potvrzují. Správná volba materiálů přispívá k optimálnímu osvětlení, tepelnému komfortu a energetickým úsporám, a proto by měla být založena na ověřených datech, ne jen reklamních tvrzeních.