Historie střešních světlíků: Od Pantheonu k drátosklu

Tento článek je již čtvrtým dílem naší nepravidelné minisérie o světlících. V předchozím díle jsme se věnovali vlivu úhlu dopadu a odrazu na prostup světla a jeho vlivu na vnímání prostoru. Dnes si od technické fyziky trochu odpočineme a podíváme se na historii střešních světlíků – od prvních primitivních otvorů ve stropech až po inovace jako drátosklo.

Co je střešní světlík?

Střešní světlík je architektonický prvek, jehož hlavním účelem je:
✅ Zajištění přirozeného osvětlení interiéru
✅ Zlepšení estetického dojmu prostoru
✅ Možnost přirozené ventilace (v některých případech)

Je důležité rozlišovat mezi střešními světlíky a jinými typy světlíků, jako jsou sklepní světlíky (anglické dvorky) nebo ventilační světlíky ve starších domech. Tyto varianty mají odlišné funkce i konstrukční řešení.

Světlíky ve starověku: Pantheon a první architektonické pokusy

Světlíky nejsou moderním vynálezem – jejich historie sahá až do starověku. První primitivní světlíky byly otevřené otvory ve střechách, které umožňovaly průchod světla i odvod kouře z ohnišť.

Pantheon: nejikoničtější světlík historie

Jedním z nejstarších a nejznámějších příkladů střešního světlíku je oculus v římském Pantheonu. Tento monumentální chrám postavený kolem roku 126 n. l. má ve své kupoli otevřený kruhový otvor o průměru více než 8 metrů, který:
🔹 Propouští denní světlo do interiéru
🔹 Slouží jako přirozený ventilační systém
🔹 Nikdy nebyl zakryt, což znamená, že dešťová voda volně padá dovnitř, odkud ji odvádí mírně skloněná podlaha se zabudovanými odtoky

Tento unikátní prvek je dodnes považován za mistrovské inženýrské řešení a ukázku dokonalé práce s denním světlem.

Středověk: Útlum, ale ne zánik

Ve středověku se význam světlíků poněkud zmenšil, protože dominantním zdrojem světla se stala gotická okna s vitrážemi. Střešní světlíky se v této době používaly spíše ve funkční architektuře, jako byly kláštery, katedrály nebo obchodní pasáže.

Průmyslová revoluce a znovuzrození světlíků

S příchodem průmyslové revoluce a rozvojem výroby skla a kovových konstrukcí se světlíky začaly vracet do hry. Masivní průmyslové haly potřebovaly co nejvíce přirozeného světla, a tak se střešní světlíky staly klíčovým prvkem továren a dílen.

🔹 Větší okenní tabule umožnily instalaci větších světlíků
🔹 Použití kovových rámů zvyšovalo pevnost konstrukcí
🔹 Zvýšená dostupnost skla zlevnila výrobu

Drátosklo: Zlomový bod v historii světlíků

Jednou z největších inovací v oblasti světlíků bylo vynalezení drátoskla v roce 1892.

Co je drátěné sklo?

Drátosklo je bezpečnostní typ skla, který obsahuje vnitřní kovovou síťku zalitou mezi dvě vrstvy skla. Toto provedení zabraňuje roztříštění skla při rozbití a zároveň zvyšuje jeho mechanickou odolnost.

💡 Výhody drátoskla:
✅ Zabraňuje propadnutí skleněných tabulí při rozbití
✅ Zvyšuje požární odolnost světlíků
✅ Lépe odolává povětrnostním podmínkám

Použití drátoskla spolu s ocelovými profily umožnilo masivní rozšíření světlíků v průmyslové architektuře, zejména v halových a továrních komplexech. Dodnes je možné vidět lucernové, shedové a sedlové světlíky na historických průmyslových budovách.

Závěr: Světlíky jako součást architektonické evoluce

Historie světlíků ukazuje, jak důležitou roli denní světlo hraje v architektuře. Od Pantheonu, přes průmyslové haly s drátosklem, až po moderní energeticky efektivní světlíky, vždy byly klíčovým prvkem zlepšujícím kvalitu vnitřního prostředí.

📌 V příštím díle se podíváme na konkrétní typy světlíků – lucernové, shedové, sedlové a další.